Křižácké státy

Křižácké státy bylo množství feudálních panství západoevropského stylu, vybudované křižáky v období křížových výprav ve Svaté zemi, Anatolii a Středozemním moři.

Tváří v tvář islámu

První čtyři křižácké státy vznikly na Blízkém východě těsně po první křížové výpravě:

• Edesské hrabství, byl první z křižáckých států, exitující v letech 1098 - 1144, první hrabětem z Edessy byl Balduin z Bouillonu.
• Antiochijské knížectví bylo založené roku 1098 a padlo v roce 1268. Prvním antiochijských knížetem byl Bohemund z Tarentu.
• Tripolské hrabství, (Tripolis, město v Libanonu a nikoliv hlavní město Libye), bylo založeno roku 1104, samotné město bylo dobyto o pět let později a padlo roku 1288, prvním hrabětem z Tripolisu byl Bernard z Toulouse.
• Jeruzalémské království bylo založeno roku 1099 a padlo roku 1291 s pádem Akkonu, poslední pevnosti v rukách křesťanů, poté byli křižáci ze Svaté země definitivně vyhnáni. Prvním představitelem nového státu byl Godefroi z Boulloinu, ovšem jen s titulem Ochránce Božího hrobu. Po jeho smrti roku 1100 byl korunován za krále jeruzalémského jeho mladší bratr Balduin z Bouillonu, hrabě z Edessy. Království se dělilo na mnoho feudálních panství, z nichž čtyři nejdůležitější jsou:
  • Galilejské knížectví
  • Hrabství Jaffa a Askalon
  • Panství Oultrejordain
  • Sidonské panství

Arménské království v Kilíkii nebylo ryze křižácké království. Královský status byl této zemi udělen papežem Inocentem III.. Na jeho trůn se později dostal křižácka dynastie Lusignan, kteří jej přiblížili západní Evropě.

Kypr

Během třetí křížové výpravy bylo založeno Kyperské království. Anglický král Richard I. Lví srdce Kypr dobyl na Byzanci od zdejšího řeckého vládce Izáka Komnena při cestě do Svaté země. Z bývalé byzantské provincie bylo vytvořeno křižácké království, na jehož trůn dosedl roku 1192 bývalý jeruzalémský král Guy de Lusignan. Království zaniklo, když jej poslední královna prodala Benátčanům. Později byl ostrov přiřknut Templářům, ale těm nikdy jako základna nesloužil.

Řecko

Během čtvrté křížové výpravy byla dobyta Byzantská říše a její území rozděleno na:

• Latinské císařství, existující v letech 1204 - 1261, první latinský císař byl Balduin I. Flanderský
• Soluňské království, existující v letech 1204 - 1224, první soluňský král byl Bonifác z Montferratu
  • Negropontské panství
• Athénské vévodství, existující v letech 1205 - 1453 prvním vévodou z Athén byl Otto de la Roche
• Achajské knížectví, existující v letech 1205 - 1460 prvním achajským knížetem byl Guillaume de Champlitte
  • Panství Argosu a Nauplia
• Vévodství Naxos, existující 1207 - 1538 v letech prvním vévodou z Naxu byl Benátčan Marco Sanudo

Latinské císařství a Théby byly v roce 1261 byly Byzantinci dobyty zpět. Křižácká správa přetrvala v Athénách a Peloponésu až do 15. století, kdy byla panství dobyta Turky.

V roce 1310 si Řád Johanitů vytvořil vlastní panství na ostrově Rhodos a několika dalších ostrovech v Egejském moři, která drželi až do roku 1522, kdy je turecký sultán Sulejman I. Nádherný vyhnal, a rytíři byli nuceni přesunout se na ostrov Malta.

Ostrov Kastellorizo byl v roce 1309 zabrán Johanity. Od roku 1440 až do roku 1450 jej okupovali Egypťané a nakonec se ostrova zmocnili Benátčané, kteří na něm vydrželi až do roku 1635.

Řád Johanitů obsadil další města v Anatolii a Řecku: Smyrna (dnes Izmir, 1344 - 1402), Attaleia (dnes Antalya, 1361 - 1373), Halikarnassos (dnes Bodrum), Korint (1397 - 1404) a ostrovy Ikaros (1424 - 1521) a Kos (1215 - 1522).

Středomořská léna

Ačkoliv malá, existovala ve Středomoří další křižácká panství, vybudované ve stylu západního feudalismu, a to ostrovy Djerba a Taborca, nacházející se při pobřeží Tuniska.

Křižácká panství na severu

V roce 1193 vyzval papež Celestýn III. rytířské řády, zejména Řád německých rytířů a Řád mečových bratří k boji proti nevěřícím v Pobaltí, protože v Pobaltí stále žily kmeny, které odmítaly přijmout křesťanství. Tyto řády se vydali bojovat do těchto končin proti pohanům i proti pravoslavným ruským knížectvím, kde založily vlastní stát - Prusko.