Hugues de Payens

Hugues de Payens (1070^?–1136) byl francouzský rytíř pocházející z oblasti Champagne, byl spoluzakladatelem a prvním velmistrem rytířského řádu templářů. Spolu s opatem svatým Bernardem de Clairvaux Hughes sestavil Latinské právo, kodex chování templářů.

Život

Hugues se pravděpodobně narodil v Château Payns, asi 10 kilometrů od Troyes v kraji Champagne. Původně byl vazalem hraběte Huga ze Champagne, k jehož družině se připojil, když se hrabě rozhodl vydat na první křížové výpravě. Je též možné, že Hugues během křížové výpravy sloužil ve vojsku lotrinského vévody Godefroie z Bouillonu. Po dobytí Jeruzaléma křižáky se Hugues vrátil zpět do Francie, nicméně hrabě Hugo ze Champagne se do Jeruzaléma roku 1108 a Hugues de Payens jej doprovázel. Zatímco hrabě Hugo se opět vrátil domů, Hugues již v Jeruzalémě zůstal, kde začal organizovat původní devítičlenné bratrstvo mnichů-rytířů, kteří na výzvu papeže Urbana II. na cestě k Božímu hrobu ochraňovali křesťanské poutníky z Evropy.

Hugues de Payens se se svými osmi rytíři obrátil na krále Jeruzaléma Balduina II., aby formálně utvořil postavení templářských rytířů. kromě Payense templáře tvořili Godefroi de Saint-Omer, Payen de Montdidier, Archambaud de Saint-Agnan, André de Montbard, Geoffrey Bison, a dva muži, jejich jména se uvádí jen jako Rossal a Gondamer. Poslední rytíř zůstává neznámý. Dva z původních rytířů byli bratři a všichni ostatní rytíři byli nějak, ať již pokrevně či prostřednictvím manželství, vzájemně příbuzní.

Při své návštěvě Anglie a Skotska Hugues de Payens získal pro řád peníze a naverboval nové rytíře. V Londýně vybudoval první templářskou kancelář a poblíž Edinburghu nechal založit další. Hugues de Payens vedl jako velmistr řád téměř dvacet let až do své smrti, přičemž pomáhal z templářů vybudovat důležitou a vlivnou vojenskou i finanční mocnost. Zemřel v Palestině roku 1136 a jeho nástupcem ve funkci velmistra se stal Robert de Craon.

 

Jacques de Molay

Jacques de Molay (okolo 1243 – 18. března 1314 Paříž) byl nižší francouzský šlechtic, který se stal 23. a oficiálně posledním velmistrem rytířského řádu Templářů. V pátek 13. října 1307 byl zatčen a posléze postaven před inkviziční soud. Po oficiálním zrušení řádu papežskou bulou Vox in Excelso v roce 1312 byl 18. března 1314 odsouzen za kacířství, čarodějnictví a další zločiny na doživotí. Na to svoje přiznání, vynucené mučením, odvolal a ještě ten den byl na příkaz francouzského krále Filipa IV. upálen.

Říká se, že několik zbylých členů řádu se druhý den po upálení de Molaye přeplavilo přes řeku, z popela vyndali velmistrovy kosti a na zpáteční cestě přes řeku nesli jeho kosti v zubech.

Jacques de Molay byl sice posledním velmistrem templářského řádu, nebyl však posledním rytířem. Je známo, že předal svůj prsten i s posmrtným odkazem svému synovci a ukázal mu cestu k velkému templářskému pokladu. Poklad byl převezen na Molayův hrádek v Čechách. Kam se dostal po té co zemřel Molayův synovec není známé. V pokladu je prý nejen hmotné bohatství (zlato , mince a šperky…), ale i tajemné templářské listiny, tedy zapovězené učení orientu a dálného východu. Templáři pronikly do vědních oborů jako je chemie, astronomie a fyzika. Zabývali se také matematikou.^[zdroj?] Traduje se, že templáři vypočítali přesně na rok, měsíc, den a přesnou hodinu konce světa. Pomohla jim k tomu bible. Datum konce světa je stanoveno na 15. 6. 2023 v 18:55.^[zdroj?] Poslední velmistr je také spojován s turínským plátnem. Na tomto plátně se prý objevil otisk Ježíše Krista. Ovšem zkoumání a testy dokázaly, že plátno je utkáno způsobem, který se používal ve 14. století, a ten je úplně jiný než na začátku 1. století. Také jiná zkoumání ukazují, že otisk pochází ze začátku 14. století. A hlavní důvod proč je možné, že otisk na plátně patří poslednímu velmistrovi je ten, že plátno ukázala světu rodina, jejichž předek zemřel s velmistrem na hranici. Podle jistých historiku je však na plátně zpodobněn Leonardo da Vinci, který má zpodobńovat Jana Křtitele. Ten byl důležitou osobnosti jak pro templářský řád tak pro Leonarda da Vinciho.